Vyšetření pro neplodnost

Zvažujete první návštěvu centra asistované reprodukce (CAR) a nevíte, co vás čeká? Pro představu jsou níže uvedeny základní diagnostické metody. Liší se v míře bolestivosti a v tom, zda vyžadují hospitalizaci či nikoli.

Pár vyšetřovaný pro sterilitu je nejdříve podroben anamnestickému rozhovoru, kdy jsou zjišťovány poměrně podrobné informace – mezi nimi např. podrobné údaje o menstruačním cyklu. Frekvenci pohlavního styku, změny ve frekvenci styku od doby, co se snaží o početí a podrobné informace o načasování pohlavního styku zejména s důrazem, zda je styk uskutečňován také v období ovulace.

Základní metodou vyšetření muže je odběr spermatu. Je prováděn v CAR pomocí masturbace po 3-5 denní sexuální zdrženlivosti. Vyšetření spermatu a stanovení spermiogramu probíhá v laboratoři (Meniru, 2001). Další možné metody vyšetření jsou fyzikální vyšetření genitálu, hormonální vyšetření, bakteriologické vyšetření a genetické vyšetření v případě primární azoospermie (Řežábek, 2002).

Cílem vyšetření ženy je primárně zjistit, zda dozrávají vajíčka, zda je průchodný hlen děložního hrdla a zda jsou průchodné vejcovody. Dozrávání vajíček se zjišťuje určením hormonálních hladin z moči nebo krve odběrem ze žíly. Kontrola dozrávání folikulu se provádí pomocí ultrazvukové sondy zavedené do pochvy. Tato procedura má charakter běžného gynekologického vyšetření a není pokládána za nijak zvlášť nepříjemnou či bolestivou. Průchodnost děložního hlenu se zjišťuje odebráním vzorku hlenu z děložního hrdla v rozmezí zpravidla 3 − 15 hodin po pohlavním styku. Při vyšetření je zjišťována přítomnost pohyblivých spermií v hlenu. Odběr se provádí injekční stříkačkou bez jehly a ani tato metoda není pociťována pacientkami jako zvlášť nepříjemná. Průchodnost vejcovodů je možné zjistit metodou zvanou kymoinsuflace, kdy se do dělohy vhání plyn kysličník uhličitý a lékař hodnotí průchodnost plynu vejcovody. Celý zákrok trvá přibližně tři až pět minut a provádí se ambulantně. Zákrok je považován za nepříjemný, nevyžaduje však narkózu. Podrobnou metodou je hysterosalingografie, kdy jsou děloha a vejcovody naplňovány tekutinou, jejíž pohyb a rozložení je možné sledovat pomocí rentgenu. Vyžaduje jeden až dva dny hospitalizace. Tento způsob vyšetření je pro ženu bolestivější, dnes se již příliš nepoužívá (Řežábek, 2008). Pro kompletní vyšetření průchodnosti vejcovodů i ostatních orgánů dutiny břišní s možností provést léčebný operační zákrok je používána metoda laparoskopie. Toto je operační zákrok, který vyžaduje pobyt v nemocnici a celkovou narkózu, což jsou její nevýhody (Řežábek, 2002).

Literatura:

Meniru, G. I. (2001). Cambridge guide to infertility management and assisted reproduction. Cambridge: Cambridge University Press.

Řežábek, K. (2002). Vyšetření pro sterilitu. Moderní Gynekologie a porodnictví, 11(4), 512–523. Praha: Levret.

Řežábek, K. (2008). čba neplodnosti (4. aktual. vyd.). Praha: Grada.

Asistovaná reprodukce v číslech

Statistické údaje k AR

Asistovanou reprodukci v ČR monitoruje Národní registr asistované reprodukce. Správcem registru je Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky.  

Účelem registru je evidence všech žen, u kterých byla zahájena ovariální stimulace nebo bylo zahájeno monitorování za účelem léčby sterility (sterility vlastní nebo sterility jiné ženy v případě darování oocytů) metodami asistované reprodukce, tedy metodou mimotělního oplodnění (IVF) nebo příbuznými technikami.

Potíže s početím dítěte dnes řeší přibližně 20-22% párů. V roce 2011 to bylo 15% párů, v roce 2000 statistiky uváděly ještě nižší statistiky, kolem 10% párů. Jedná se tedy o fenomén s rostoucí tendencí výskytu v populaci (Šulová, Fait, Weiss, 2011).

Zajímavé evropské i celosvětové statistiky o asistované reprodukci zveřejňuje pravidelně ESHRE. Dle tohoto zdroje, se jeden ze šesti párů (měřeno celosvětově) během svého reprodukčního života  alespoň jednou potýká s problémy spojenými s neplodností. Prevalence minimálně 12 měsíců trvající neplodnosti u žen ve věku 22-44 let je 9%. (eshre, cit. 2018)

Neplodnost z příčiny fyziologické na straně muže bývá diagnostikována u 20-30% párů, na straně ženy je to 20 – 35%, na obou stranách leží fyziologická příčina neplodnosti u 25-40% párů. Pro neplodnost z neznámé příčiny se léčí 10-20% párů.

Nejčastěji udávaným vysvětlením pro nárůst počtu párů, které každý rok vyhledají některé z center asistované reprodukce, je rostoucí věk žen.

graf 1: Průměrný věk žen při zahájení cyklu; zdroj: NRAR

Vyšší průměrný věk cyklů KET oproti IVF je samozřejmým výsledkem toho, že cyklus KET přichází na řadu po IVF cyklu – v případě neotěhotnění ženy po několika měsících, v případě otěhotnění a porodu typicky po jednom až několika letech.

Dlouhodobý pokles věku dárkyň (ed-spodní křivka na grafu) odráží pravděpodobně intenzivní náborové působení podle profilů uživatelek na vhodnou věkovou skupinu.

První dítě se po IVF narodilo v roce 1978 a od té doby se odhaduje počet takto narozených dětí na více než 7 milionů (celosvětově). Nejčastěji se pro neplodnost léčí ženy ve věku 30 – 39 let.

Nejvíce cyklů asistované reprodukce je prováděno v Evropě, je to kolem 50 % všech cyklů. V roce 2014 to v Evropě bylo necelých 800 000 cyklů ve 39 evropských zemích. V USA to bylo 150 000 cyklů a v Austrálii a na Novém Zélandě 65 000 cyklů. V každé vyspělé zemi je nárůst v počtu asistovaných cyklů každoročně 5 – 10%. (eshre, cit. 2018). Ve stejném roce bylo v ČR započato necelých 36 000 cyklů, jak je vidět v grafu níže.

  • Graf 2: Počty všech cyklů hlášených do NRAR  jednotlivých letech; zdroj: NRAR

Základním ukazatelem efektivity je IR (implementation rate). Je to podíl počtu plodových vajec a transferovaných embryí. Graf níže odráží přirozený biologický proces stárnutí oocytů a s ním spojenou sníženou efektivitu (jak přirozeného, tak umělého oplození). Ve shodě s řadou prací se i v NRAR od přibližně 33 roků věku ženy naděje na implantaci embrya snižuje.

Graf 3: IR po IVF dle věku ženy, zdroj: NRAR